Ahoj závodníci a závodnice,

Velikonoční závod v Chebu je minulostí a při hledání, jak ho stručně popsat mě napadá:

„O překvapení nebyla nouze, aneb zkáza favoritů v přímém přenosu.“

Jo jo, každá dráha a každý závod mají svoji raketu i šneka. V Hořovicích byla raketou pětka a šnekem 8. Včera v Chebu bylo několik raketek a několik šnečků, obzvlášť viditelný šnek byl ten s číslem 3.

Závod jsme začali netradičně večer a přes chaos v aréně způsobený dokončujícím tréninkem „velkých závodníků“ s pořádnými kárami se nám podařilo odjet trénink a závod začít přesně v sedm večer. Pro mě trochu nepochopitelný byl malý počet závodníků, když v Chebu nás vždy jelo „hafo“.

Při tréninku ještě vykukovalo sluníčko z poza mraků a vzhledem k jeho výšce nad obzorem nám nepříjemně nakukovalo do helem. Do samotného závodu s nám již „nenastoupilo“ a tak jsme se mohli plně soustředit na samotné jízdy.

Rozdělení do skupin tentokrát neskrývalo žádné jezdce bez indexu, který by nabourali jejich rovnoměrné rozložení, a tak se dal očekávat souboj favoritů o první pořadí v rozjížďkách a tím i finálových jízd.

Hned v první rozjížďce modré skupiny Tomáš Martan ulil start s jedničkou, propadl startovním polem a v dalším kole v zatáčce po stratu se s Radkem Líbalem po vzájemně nezaviněné kolizi ocitli mimo trať. Tím jako by byla předznamenaná sérií patálií, které oba favority provázela a odsunula je až do finále „B“. Vítězem modré skupiny se stal Lukáš Rampa, kterého na dráze porazil pouze jedenkrát Béďa Málek. Škarohlídi budou jistě namítat, že Lukáš měl štěstí na káry, pravda je ale také ta, že Lukáš má dráhu velmi dobře najetou, protože na ní jezdí i jiné závody. Béďa si svým nenápadným výkonem, avšak jako obvykle ve vysokém standardu, dojel pro druhé místo. Třetí ve skupině skončil Tomáš Havlík. O čtvrtém a pátém místě musely, mezi Radkem a Tomášem Martanem, rozhodnout pomocné ukazatele, které zároveň rozhodly, o pořadí na startu ve finále „B“. To bylo obrovské překvapení v neprospěch těchto favoritů, že jedou až finále „B“, tentokrát bez možnosti postupu. Smolařem skupiny byl i Jirka Snopek, kterému v rozjížďce došel benzín, když se skvěle pral o umístění.

I červená skupina měla jasné tři favority, kdy jejich úlohu potvrdil pouze Lukáš Ježek, který vyhrál ve všech rozjížďkách. Dominik Moravec, druhý z nich, byl smolařem skupiny, kdy několik drobných šťouchanců ho posunulo vždy o několik pozic zpět. Eliška, jako třetí favorit, měla peška na káry a také jela s váhou jakou běžně jezdíme i my ostatní. Druhou pozici, a překvapení skupiny, si skvělým výkonem vyjel Luděk, který měl určitě štěstí na káry, nicméně v letošní sezóně se mu již podruhé podařilo vměstnat mezi favority a pokaždé to bylo na rychlé dráze. Uvidíme příště v Kartplanet, zda to potvrdí. Do finálové skupiny „A“ postoupili ještě Honza Šnajdauf, který sváděl spoustu soubojů právě s Luďkem, dále potom Tomáš Hnitka a Dominik Moravec.

A jak jsme jeli finálové rozjížďky?

 Jako tradičně se jelo nejdříve malé finále, v kterém o prvenství měli svádět souboje pouze dva jezdci, a to smolaři modré skupiny Tomáš Martan a Radek Líbal. Radkovi los přiřkl káru číslo tři, čímž se stal smolařem „na druhou“ a tak se první rozjížďku protrápil. Celkově vyhrál finále Tomáš právě před Radkem, těsně v závěsu s Ondrou Heluzem, stejně těsné pořadí bylo mezi Standou Zuthem a Mírou Šimkem. Následoval Jirka Snopek těsně před Eliškou a pořadí uzavíral Kuba Kolář.

Velké finále bylo ve znamení dvou Lukášů, kteří oba vyhráli své skupiny. V první rozjížďce se radoval Rampa před Ježkem a dalo se očekávat, že v druhé rozjížďce bude pořadí buď stejné nebo prohozené. 

Lukáš Ježek druhou rozjížďku vyhrál, jmenovec Rampa se však propadl a umožnil tak Béďovi a Dominikovi zabojovat o celkově třetí pořadí. Béďa byl tím šťastnějším a v celkovém pořadí se dostal na bednu za oba dva Lukáše. Čtvrtou příčku bral Dominik před Luďkem a Tomášem Hnitkou. Honza Šnajdauf měl smolíka na káry, a tak se těsně dostal na sedmé místo před Tomáše Havlíka.

Hodnocení závodu z pohledu jezdců si každý určitě udělá sám a určitě bude záležet na tom, jak se umístil. Z pohledu pořadatele ho hodnotím, i přes počáteční trochu chaos, jako za úspěšný. Pár kaněk na něm způsobil pouze mechanik, který vždy, když ho bylo potřeba, prostě nebyl k nalezení.

Podívám-li se na celkové pořadí šampionátu, na prvních pěti místech se nic neměnilo, a to i přesto, že Adam Kníže již podruhé nejel. Na šestou pozici se vrátil Lukáš Rampa. Jarda Hajdúk, který taktéž dvakrát chyběl, se postupně propadl na osmou příčku. Pořadím postupně stoupá Lukáš Ježek stejně tak jako Standa Zuth. 

K Chebu je to tentokrát vše. Před námi je další závod v Kartplanet, který tentokrát pojedeme v proti směru. Pro trénující závodníky to bude určitě oříšek, jak si protisměr oživit. Myslím ale, když se nás více shodne na konkrétním dni a čase, mohli bychom si to v aréně domluvit.

Takže se hlaste. Závody v Kartplanet bývají tradičně velmi silně obsazené a slibují tím vysokou kvalitu a skvěly zážitek.

Já se na něj těším. Těším se na vás všechny pří našem dalším skvělém závodě.

Luděk