Ahoj závodníci,
mám pro vás zprávu z našeho posledního závodu v Hořovicích. Pojďme tedy na ní.
Já jsem „osmička“ a kdo je víc. Aneb, jak jsem zamíchala pořadím.
Takto by se dal nazvat akční film, nikoliv závod, se špatným koncem pro všechny, kteří si jí vylosovali do finálových jízd. A že se při losování zadařilo hlavně prvním v pořadí. Hned třikrát ze 4 finálových skupin si první v pořadí osmičku vylosovali. No prostě pech. Můžeš mít natrénováno a je ti to „prt“ platný, když ti osud v losování přihraje takovou „raketu“.
Jako úvod a naladění se do atmosféry závodu by to snad mohlo stačit. A teď již pojďme k samotnému závodu.
Dlouhou dobu to vypadalo, že se nás v Hořovicích sejde snad i dvacet osm, a budeme moci jet v rozjížďkách po sedmi kárách. To by bylo super. Tolik nás tam nikdy nejelo. Nicméně v posledním týdnu před závodem se nám soupiska postupně ztenčila na 23 jezdců a v den závodu nám odpadli další dva. Dvacet jedna by bylo ideální rozdělit na 3 x 7 jezdců, jenže připravených bylo pouze 8 kár a to bylo pro samotný závod velké riziko. Rozhodnutí o skupinách bylo tedy jasné, třikrát 5 a jednou 6 jezdců do rozjížďky. To nám umožnilo ve finálových rozjížďkách postup vítězů mezi finálovými skupinami.
Toto rozhodnutí se ukázalo jako velmi prozíravé, a i když jsou káry v Hořovicích v daleko lepším stavu než v minulosti, přesto nás dvě káry v průběhu závodu opustili. Již tak pomalou sedmičku při rozjížďkách ještě ve skupinách nahradila snad ještě pomalejší osmička a v nejrychlejším finále na poslední rozjížďku nahradila taktéž pomalou trojku super rychlá jednička.
Jak jsme závodili ve skupinách?
Skupina A byla jediná po šesti a měla jasné dva favority v Tomášovi Martanovi a Radkovi Líbalovi. Přesto se mezi ně dokázal v rozjížďkách vklínit Pavel Sabota. Tomáš i při zaváhání s neohřátou 9 skupinu vyhrál, Radek byl těsně druhý před Pavlem Sabotou. Dále pak následovali Aleš Křivánek, Martin Sabota a Kuba Kolář.
Skupina B byla složena pouze z těch, kteří si přijeli předcházející víkend zatrénovat. Jasnými favority byli Eliška a Dominik, černým koněm byl Tomáš Havlík, který při tréninku Dominikovi pořádně zatápěl. Luděk se Zdenkem Strakošem měli být v rozjížďkách pouhými statisty. Tento scénář se naplnil pouze částečně. Skupinu vyhrál Dominik, Tomáš se těsně dostal před Elišku. Luděk, ač třikrát dojel třetí, obsadil čtvrtou pozici před Zdenkem Strakošem.
Ve skupině C se o vítězství přetahovali Lukášové Rampa a Ježek, Prvně jmenovaný byl nakonec úspěšnější a skupinu vyhrál. Třetí příčku vybojoval výborně jedoucí Honza Šnajdauf. Čtvrtou příčku obsadil Lukáš Kolář a pátou Ondra Heluz.
Skupinu D vcelku bezpečně ovládl Bedřich Málek před Otou Líbalem, který předvedl krosovou vložku, když v posledním kole netrefil vjezd do Jokera. Za nimi se seřadili Kuba Hůlka, Standa Zuth a Michal Navrátil.
No a jak jsme jeli finálové jízdy?
Tak jak nám „8.“ kára dovolila.
V Déčku finále si jí na první rozjížďku vytáhl nejvýše nasazený Aleš Křivánek. Skupinu pak vyhrál v obou rozjížďkách Martin Sabota a tím si jasně zajistil možnost postupu do finále C, čehož samozřejmě využil. Na dalších třech místech to bylo velmi těsné a na nich se umístili Ondra Heluz, Michal Navrátil a Zdeněk Starkoš. Následoval Aleš Křivánek a Kuba Kolář.
O prvním nasazeným do skupiny C rozhodl prohrané stříhání Elišky s Honzou Šnajdaufem, který zůstal ve finálové skupině B a Eliška šla do Céčka. Ve skupině C byla „8.“ kára opět v první rozjížďce na prvním roštu. Eliška si s ní však dovedla poradit a kromě Luďka udržela za sebou všechny ostatní závodníky. Druhou rozjížďku pak již na normální „6.“ vyhrála a postoupila díky lepšímu nasazení před Luďkem do finále B. Za nimi se seřadili Kuba Hůlka, Martin Sabota, Standa Zuth a Lukáš Kolář.
Finále B bylo jediné, kde nejvýše nasazený, Ota Líbal, jel jinou károu než 8. a to skvělou 4. Dokonale toho využil a v obou rozjížďkách vyhrál. Na druhém a třetím místě se umístili Lukáš Ježek a Tomáš Havlík, kteří si v rozjížďkách prohodili „8.“ se „6.“. Honza Šnajdauf bez ohledu na jaké káře dojel vždy třetí a celkově čtvrtý. Eliška se dokázala vytáhnout na pátou příčku a skupinu uzavřel Pavel Sabota.
Top finále A mělo opět „8.“ v hlavní roli a ať dělal Tomáš Martan co dělal, na lepší, než pátou příčku se v první rozjížďce nedostal. V další rozjížďce však již vyhrál což mu nakonec stačila na vítězství v závodě o lepší nasazení do finále před Radkem Líbalem. I na dalších místech rozhodovalo nasazení do finále. Béďa se tak umístil na třetím místě před Otou Líbalem, Lukáš Rampa na pátém místě před Dominikem Moravcem.
Výsledky jak závodu tak i průběhu letošní sezóny naleznete v přiloženém souboru. Závod to byl velmi povedený a až na karambol v první rozjížďce, kdy byl Radek Líbal vytlačený mimo trať, i vcelku korektní. Kromě řidičského talentu a zkušenosti s místní dráhou, tak jako obvykle důležitou roli hrála nevyrovnanost kár, která byla nad řidičská umění. To už ale neovlivníme. Příští závod jedeme v Chebu, kde sice budeme dovažovat, ale rozdíl kár je tam však ještě větší.
V Chebu pojedeme netradičně. Jednak je to pátek, tedy Velikonoční pátek a pak pojedeme až večer.
Dráhu budeme mít k dispozici od šesti večer, po skončení tréninků na mistrovský závod. Odjedeme si náš trénink a pak se pustíme do závodění. V areálu se sejdeme do půl šesté, abychom si stačili rozdal písmena na helmy a zvážit se pro dovažování. Na to bude ale upozorňovat v průběhu dalších týdnů.
Těším se n vás náš Velikonoční závod.
Luděk