Přesně po 364 dnech jsme se opět sešli v Plzni, abychom si to rozdali v časovce na místní trati v Kartareně. A já přesně před 364 dny psal, jak tehdy bylo startovní pole extrémně silné, jak bylo nutné trénovat a tak dál a tak dál. Vše se zakládalo na tom, že nám místní motokárový guru Lukáš „Foli“ Folk přidal do závodu Vaška Tomáška, který nám krom Tomáše Martana porazil celý rošt. Jenže letos nám Foli připravil ještě větší výzvu.
Dříve, než začneme o samotném závodu, musím zmínit, že stále hledáme ty, kteří absolvovali trénink před závodem a za tento trénink nezaplatili. Startovné pokrývalo pouze měřené rozjížďky. Ranní tréninky si každý vždy platí sám. Aktuálně chybí doplatit ještě 2 tréninky, tak jestli někdo z Vás opomněl, ozvěte se nám nebo přímo klukům z Kartareny.
Letos nám Foli přidal do závodu dokonce 9 jezdců. Jasně, z Vaška Tomáška, letošního mistra ROK GP šel opravdu respekt, ale i další místní jezdci byli zapsáni v TOP100, takže se čekal tuhý souboj.
Jen krátká úvodní statistika. Loňský průměrný čas prvních 5 jezdců byl 37,94s. Letos to bylo 37,44s. Loňský průměrný čas vítěze by letos stačil až na 8. místo.
Proč jsme jeli rychleji? Možná i kvůli kárám. V přiložené statistice od Michala Drdy, za kterou moc děkuji, se například dozvíte i fakt, že káry byly neskutečně vyrovnané. U 4 z 5 motokár byl rozdíl jejich průměrných časů 6 setin sekundy! Jediná kára č.42 byla cca o 2 desetiny pomalejší, ale nutno podotknout, že většina elitních jezdců jela tuhle káru v první nebo druhé jízdě, kde ještě nejezdili své rekordní časy. Pro zajímavost uvádím, že 6 setin sekundy je na dráze přibližně 70 cm.
Pozice mezi 22. a 12. místem obsadili většinou místní borci, kteří se k nám přidali do šampionátu. Mezi ně se povedlo vklínit 3 stálým účastníkům série – Jirkovi Snopkovi, Honzovi Šnaidaufovi a Luďkovi Bechyněmu. Všechny 3 pak porazil nováček letošní sezony Zdeněk Strakoš. Na 11. místě se umístil Tomáš Havlík, který zejména od druhé poloviny rozjížděk začal postupovat pořadím vpřed. 11. místo není určitě špatné. Zejména ve chvíli, kdy za sebou nechal i členy týmu BWM Treffen A, který patří k obávaným konkurentům při maratonech pořádaných na plzeňské trati. První desítku si nakonec pro sebe zajistil Michal Drda, který se nám také staral o zápis výsledků.
Na 8. a 9. místě se umístili členové rodiny Líbalů. A trochu je podezřívám, že si při trénincích navzájem okoukali stopu, protože v cíli byla Eliška pouze o 0,0005s rychlejší v průměrném kole než Radek. V součtu 16 nejlepších kol to pak byl rozdíl 0,008s. Kdybychom pozorovali jejich průjezd cílem po součtu 16 kol, dělilo by je pouhých 9 cm. 7. místo si pak udržel Béďa Málek. O 4. – 6. místo byl opět souboj. Ještě před poslední jízdou vedl Adam Kníže před Lukášem Ježkem a Jardou Hajdúkem. Rozdíl mezi nimi byl 6 tisícin sekundy na průměrné kolo. Adam sice v poslední jízdě skvěle poskládal jedno kolo a zajel svůj nový rekord 37,199s, ale další kola bohužel už nebyla tak vyrovnaná, takže se nakonec propadl na 6. místo. Na 5. místo se posunul Jarda, který se pokoušel bojovat i o 4., také zajel svůj osobní rekord 37,288s, ale na Lukáše Ježka to nestačilo. Ten poskládal dokonce dvě kola začínající na 37,2s, přidal k tomu další dvě začínající na 37,3s, a tím pádem to byl nakonec on, kdo bral bramborovou medaili. Výsledný rozdíl mezi těmito 3 borci byly necelé 4 setiny sekundy na průměrné kolo.
Bronzovou medaili nakonec získal Dominik Moravec. Tomu se nepovedla zejména první rozjížďka, takže v dalších jízdách se už jen pokoušel dohnat náskok dvou jezdců před ním. Tomáš Martan, vítěz loňského závodu, se nejprve přetahoval každou jízdou o prvenství s Vaškem Tomáškem, ale Vašek začal od půlky závodu doslova dominovat, dojel si pro zlatou medaili a vrátil tak Tomášovi porážku z loňska.
Tomáš druhým místem upevnil své vedení v šampionátu a navýšil náskok na Dominika na slušných 26 bodů. Radek Líbal a Béďa Málek si prohodili své pozice na 3. a 4. místě. Nyní je vpředu Béďa. Leo svou absencí ztratil dvě místa a přenechal 5. místo Adamovi a 6. místo Jardovi. Oba se také přiblížili k Radkovi s Béďou a dá se očekávat, že se ještě pokusí zabojovat o pozice na stupních vítězů. Eliška se probila už na 8. místo a připravuje si pozice na její silné tratě. Luďka tím odsunula na 9. a absentujícího Lukáše Rampu na 10. pozici.
Příští závod nás čeká v neděli 23. ledna v Teplicích. Pojedeme tam protisměr, který většina nových jezdců vůbec nezná, takže bude nutné hodně trénovat. Opět poprosíme, abyste při tréninku zmínili, že tam jedete trénovat na závod série GoKartOpen. Trénink v protisměru bude náročnější v tom, že musíme naplnit všechny káry, jelikož ostatní veřejnost jezdí pouze klasický směr. Až pojedete trénovat, dejte tak vědět ostatním, třeba se k Vám někdo rád přidá.
Jarda