Odjeli jsme poslední závod letošního roku a dle výrazů tváří všech účastněných při vyhlašování vítězů, určitě se vydařil. Za neúčasti dvou největších rychlíků Patrika a Tomáše se otevřela možnost pro nás ostatní, poprat se o stupně vítězů. Než se ale dostanu k celkovému výsledku, několik vět a odstavců o průběhu.
Počet závodníků byl nedělitelných 17. Přesto jsme se s tím dokázali popasovat a základní část jeli ve třech skupinách po 6-6-5 jezdcích. Pro zajímavost rozjížděk je to tak tak na hraně.
Metropole je príma trať a v posledních letech se celkem starají o motokáry, aby jeli „co to dá“. Předjíždění je tam přesto pořád těžké a tak joker je řešením, vymanit se z „vláčku“ a dostat se před pomalejšího jezdce.
Rozdělení do rozjížděk na základě indexu se opět osvědčilo a všechny skupiny byly celkem srovnatelné. Jen ve skupině „A“ dělalo neplechu závodění nezávodění Jirky Petery. Někdy souboje téměř na hraně, jindy dojezdy rozjížděk na půl plynu, dělali ve výsledcích skupiny akorát zmatek. Někomu to pomohlo, jinému zase ublížilo. Vítězem skupiny se stal Karel Švec. S ním se do velkého finále dostali ještě Jirka Snopek a stále se lepšící Dominik Moravec.
Skupinu „B“ dle předpokladu opanoval Béďa Málek a do velkého finále ho doprovodili Luděk a Honza Šnajdauf.
„C“-éčko opanoval Lukáš Rampa následovaný Jardou Hajdúkem.
Základní část jsme zajeli bez větších karambolů a se strkanicemi pouze ve skupině „A“. Finále jsme opět jeli v co největším počtu, v tomto případě devíti závodníků s možností postupu vítěze malého finále do velkého. Tím se stal nováček Viktor Meisner, který svého práva samozřejmě využil.
Samotné rozjížďky a potom malé finále opět ukázaly, že prostředek závodního pole se neustále vyrovnává. První jízda velkého finále snad nebyla nikdy jindy vyrovnanější. Vyhrál jí Béďa před Karlem a Jardou, další závodníci za nimi byli opravdu v těsném závěsu.
V této rozjížďce se objevil zajímavý úkaz. Všichni jsme se nejprve divili, co se to děje s našimi kárami, že v některých zatáčkách lehce a nezvykle kloužou. Posléze jsme zjistili, že to není kárami, ale padajícími kapkami ze stropu haly, které při dotyku s prochlazeným asfaltem mrzly a klouzaly. Tento úkaz ovlivnil další rozjížďku. Nejprve jsme nechali dráhu ošetřit mechanikem, který ještě neopustil dráhu a start maršál již odstartoval rozjížďku, což ne všichni zaregistrovali, ale potom jsme museli všichni ,v nebezpečných zatáčkách, zpomalit a upravit jízdu. Né všichni to zvládli bez piruety.
Nic naplat, podmínky jsme měli všichni „stejný“ a výsledky jsou platné. Celkovým vítězem se stal tak jako v první rozjížďce Béďa, před Karlem a Jardou. „Brambora“ zbyla na Lukáše.
V celkovém pořadí se do čela po dlouhé době vyšvihl někdo jiný než Patrik nebo kluci Málkovi. Podařilo se to Karlu Švecovi a to v jeho první sezóně v šampionátu. Blahopřejeme.
Pořadím se nahoru derou nejen Lukáš, Jarda, Dominik a Jirka Snopek, ale také i Kryštof. I jim blahopřejeme.
V závěru bych chtěl poděkovat všem těm, kteří se při závodu podíleli na hlídání rozjížděk bez ohledu na množství výfukových plynů ve vzduchu a všudypřítomnému chladu.
Poděkovat chci také Jirkovi Ešpandrovi za vánoční drobnost, kterou nás všechny podělil a potěšil
Přeji Vám všem příjemně prožité vánoční svátky a tu pravou oslavu nového roku.
Těším se na Vás a na pokračování našeho seriálu v lednu v plzeňském Mileniu. Sejdeme se 19.1.