Poslední venkovní závod před přesunem do hal máme úspěšně za sebou. Podle skvělé nálady a vtipkování při vyhlášení výsledků usuzuji, že se nám všem líbil.
Ze zvoleného systému pouze dvou rozjížděk jsme měli organizačně trochu obavy. Ukázalo se však, že soustředěnost všech buď na jízdu nebo hlídání na trati vedla k rychlé výměně mezi rozjížďkami. Budeme o tom uvažovat i pro další závody, protože jet rozjížďky ve větší skupině je vždy zábavnější.
Pro mě to má však jeden háček, že nemám možnost vidět více rozjížděk a potom toho mohu i méně napsat. Než se s Vámi podělím o to co jsem stačil postřehnout Vám všem i spolupracujícím chci poděkovat za pomoc při organizaci.
Ve spoustě rozjížděk se bojovalo od začátku až do poslední zatáčky a někdy muselo dojít i na cílovou kameru „nejmodernější koncepce“ tvořenou dozorujícími rozhodčími.
První devítičlenné skupině podle očekávání kraloval Patrik a až s velkým bodovým odstupem se za ním umístil Karel Švec. Lukáš Rampa a Tomáš Holek byli za nimi skoro na stejno. Tito čtyři se od ostatních ve skupině vzdálili a bezpečně se kvalifikovali do velkého finále. Výsledek celé skupiny mohl však být trochu jiný, nebýt odčítání nejhoršího výsledku, hromadného karambolu nad výjezdem z nižší pasáže a možná i nekorektního odmávání poslední rozjížďky. Na kdyby však nejezdíme a platí co bylo odmáváno start maršálem.
Druhá osmičlenná skupina měla průběh v tomto směru klidnější. Skupinu vyhrál Tomáš Málek s výrazným náskokem před Jardou Hajdukem a do velkého finále se dostali Béďa a Dominik Moravec.
Tím jsme měli jisté účastníky velkého fiále poskládané. Z toho malé si na postup brousilo zuby hned několik jezdců. Velký souboj se očekával mezi tradičními rivaly z nichž nejlepší pozici měl Honza Šnajdauf za ním Luděk následovaný Jirkou Snopkem. Na dráze se opět odehrávaly parádní souboje. První rozjížďku vyhrál Honza následovaný Jirkou, v té druhé se však propadl a Jirkovi se podařilo vyhrát. Tím se Jirka kvalifikoval do velkého finále, kde se vůbec neztratil a nebýt prázdné pneumatiky mohl dopadnout ještě lépe. Tenhle prvek postupu mezi finálovými rozjížďkami se mi moc líbí.
Ve velkém finále se očekával souboj mezi Patrikem a Tomášem Málkem a i když oba dokážou jet rychle na všem co má kola volant, přeci jen vylosování kár výsledek ovlivnilo. S pomalou „trojkou“ Patrik sice Tomáše neporazil, nicméně v další rozjížďce si vítězství vzít už nenechal. Tomášovi se na „trojce“ nevedlo a skončil s ní až šestý. V celkové pořadí závodu ho předstihl Karel Švec. Na čtvrtém a pátém místě se naprosto stejně umístili Jarda Hajdúk a Tomáš Holek. O bramborové medaili se muselo rozhodnout kritériem lepšího umístění v základní části a bramborová medaile zbyla na Jardu.
V celkovém pořadí se na prvních pěti místech nic nezměnilo. Skokanem kola se stali Jarda Hajdúk, který poskočil z děleného devátého místa až na šesté a Lukáš Rampa, který se ze sedmnácté příčky dostal až na jedenáctou.
Osobně mám velkou radost z toho, že v letošní sezóně se příchodem nováčků více a více bojuje již v základní části. To je super.
Co nám kazí radost z posledního závodu je jen jeho cena. Z předpokládaných, již tak vysokých cca 1 900 korun, se částka na jezdce přehoupla dokonce přes 2 100 Kč. Nárůst o proti předpokladu byl způsobený nižším počtem jezdců na předem zamluvenou dobu 4 hodin. Na dubnový závod se budeme muset rozhodnout, zda tam za takových podmínek budeme opět chtít jet. Dráha a káry jsou moc príma, cena za minutu jízdy je o proti Teplicím i Hořovicím skoro dvojnásobná. Určitě k tomu spustíme hlasování.
Pro přihlašování na závod v Teplicích budou platit stejná pravidla. Přednost v přihlašování mají zatím nadále účastníci minulého ročníku, kteří zaplatili alespoň 6 závodů. Z organizačních důvodů platnost přednosti do 30.listopadu.