Poslední letošní venkovní závod máme úspěšně za sebou a to letos s nejvyšším počtem závodníků. I v osmnácti jezdcích se čtyřmi nováčky, se nám závod parádně vydařil. Začaly jsme sice později než bylo v plánu, jako již tradičně i tentokrát nám otevřeli později, ale to nám nikomu nevadilo, tedy až do posledních finálových rozjížděk, které se odjeli v dešti.
Na poslední chvíli se v sobotu večer jeden jezdec odhlásil a vypadalo to, že pojedeme pouze v sedmnácti. Úspěšně jsme přemluvili doprovod, tátu Jirku Ešpandra, aby nás doplnil do osmnácti. Ve výsledcích jsem ho označil jako „Jirka Ešpandr + „, aby se nepletl se synem Jirkou.
Osmnáct závodníků jsme ideálně rozdělili do třech skupin po 6 závodnících a nutno dodat, že tentokrát byly skupiny rozděleny vcelku vyrovnaně.
Skupinu „A“ opanoval Tomáš Málek. Za ním byli smírným odstupem Lukáš Rampa a Honza Šnajdauf. Za nimi byl bodově daleko větší odstup.
Ve skupině „B“ kraloval, kromě jedné rozjížďky Patrik. Za ním, také s mírným odstupem, se umístil Jarda následovaný Luďkem. Vlastně bodový zisk prvních třech jezdců skupin „A“ a „B“ byl úplně stejný a o jejich následném rozdělení do finálových rozjížděk a postavení na startovním roštu rozhodovala lepší umístění nebo „kámen/nůžky/papír“.
Protože skupinu „C“ jasně vyhrál Béďa, bylo rozdělení do velkého finále dané: Tomáš-Patrik-Béďa-Lukáš-Jarda Hajdúk-Honza Šnajdauf. Na Luďka zbylo prostřední finále kde se očekával velký souboj s Jirkou Snopkem, druhým na startovním roštu. K tomu až později, protože další zajímavostí při rozdělování do finálových skupin a na startovní rošt byl shodný počet bodů i stejná umístění tří jezdců se součtem bodů 27. To se nám nikdy nestalo. Opět jsme použili metodu „K/N/P“, kdy se nejvíce smál Tomáš Reisig a zajel si prostřední finále.
Z organizačních důvodů jsme po malém finále jeli hned velké, kdy jeho druhá rozjížďka se dojížděla již za drobného deště.
V první rozjížďce se nevedlo Tomášovi Málkovi, protože jel na pomalejší „4“ avšak v té druhé si to vynahradil a vyhrál ji. Pořadí na čele závodu po velkém finále se shodovalo s postavením na roštu.
Poslední se již za regulérního deště jelo prostřední finále kdy se potvrdilo, že Jirka Snopek na dešti umí na rozdíl o Luďka, který se vody tak nějak „štítí“. Z očekávaného souboje tak nic nebylo.
Na závěr bych chtěl všem poděkovat za skvělé závody s minimem opravdu minimem karambolů. I to vidím jako skvělý výsledek, vzhledem k počtu nováčků.
Tak jako vždy, žádám kontrolní komisi o kontrolu výsledků. 🙂
9.12. pojedeme v Plzni časovku. Směr pojedeme obrácený než pojede závod KARTRACE příští týden, myslím, že pojedeme protisměr. Podle počtu účastníků pojedeme buď ve čtyřech nebo pěti v rozjížďce a tím 4 nebo 5 rozjížděk.
Počet závodníku omezíme na 20.
Takže se hlaste včas.