V sobotu jsme jeli za skvělého počasí poslední závod letošní sezóny. Bylo vedro, vysoko nad 30 stupňů. Kdo by si myslel, že jsme neustále opakovali starty, protože káry na nich chcípaly a chcípaly, ten se pořádně mílí. Po úpravách káry nejen, že startovaly, ale také parádně jely. Tedy až na obvyklé výjimky. 😉


Na startovní pozice se nás postavilo pouze třináct, rozdělených do tří skupin (5+4+4).  Bohužel, v Hořovicích zatím nemají více upravených kár, a tak jsme nemohli jet větší skupiny. Nezbyla by žádná rezervní. 


Skupina „A“ jela jediná v pěti a celkem s přehledem jí vyhrála Eliška. Ta dokázala vyhrát i na pro ostatní pomalé 7, co byla jednička. Za ní s mírným odstupem těsně vedle sebe byli  Adam Kníže a Tomáš Martan. Honza Šnajdauf a Kuba Vošahlík pak skončili za nimi. Výhoda skupiny byla možnost odečíst si nejhorší výsledek.
Skupina „B“ měla nejmenší rozdíl ve výsledcích mezi vítězem a posledním, pouhé 4 body. Leo vyhrál i přes výlet z trati způsobený naskočením Luďkovo káry na jeho v jedné ze zatáček. Za ním se s minimálním odstupem umístil Bedřich. Ota s Luďkem pak dojeli za ním.


Skupina „C“ ,pro všechny zasvěcené, „slibovala“ hromobití za jasného nebe a byla papírově asi nejtěžší. Dominik s Radkem jeli opět spolu a to běžně znamenalo strkanice a protesty. Tentokrát byl opak pravdou a oba závodníci jeli naprosto čistě a férově nejen vůči sobě ale i ostatním. Lukáš Rampa s Jirkou Snopkem neměli prakticky šanci, obrat je o umístění.


Vzhledem k počtu závodníků, kdy Ota Líbal odstoupil, a počtu kár, jsme se rozhodli jet finálové rozjížďky v pěti jezdcích s možností posunu z pomalejších finále do vyšších s následujícím klíčem. Z pomalého finále postupoval do prostředního vítěz a z prostředního do velkého dva nejrychlejší.


Možnost posunu napříč všemi finálovými jízdami tak byla teoreticky možná. Z teorie praxi udělal Lukáš, který s přehledem vyhrál obě svoje rozjížďky malého finále. V prostředním finále nejprve první rozjížďku prohrál, ale následnou pak zvítězil a katapultoval se z druhé pozice do velkého finále. Z prvého místa tam postoupil  Adam Kníže. Béďa se do velkého finále nedostal.


Nu a pojďme do velkého finále, které skrývalo nečekanou zápletku a rozuzlení celkového pořadí sezóny O první pozici na startu si stříhali Radek s Eliškou, kteří měli stejný bodový zisk ze základní části, kdy opanovali svoje rozjížďky. Úspěšnější byla Eliška a tak startovala z první pozice. Tu ovšem při prvním startu úplně nevyužila, pro taktickou chybu na startu, a skončila za Radkem na druhém místě. Na dalších místech se seřadili Dominik, Adam a Lukáš, který v tu dobu jel již svou pátou rozjížďku v řadě a šestou měl ještě před sebou.

V závěrečné rozjížďce si místa prohodili pouze Radek s Eliškou a tak měli stejný počet bodů. Vzhledem k „stříhání o pořadí“ do velkého finále, jsme nemohli pořadí jednoduše určit a tak muselo dojít opět k rozhodování stříháním mezi nimi. Eliška se stala vítězkou a určitě jí to všichni přáli. Co se tím ale také stalo je, že Radek získal v celé sezóně stejný počet bodů jako Béďa a dělili se tím o 3. a 4. místo. To z nás nikdo nečekal a jako organizátoři jsme museli použít pravidlo, podle kterého rozhodneme, kdo získá třetí místo, pohár i v sezóně putovní věnec.

Možnosti byly dvě. Pravidelně používaný index pro nasazování do závodů v průběhu sezóny nebo pomocný ukazatel více lepších umístění, používaný v průběhu závodu.V obou parametrech měl nad Radkem navrch Béďa. V indexech 22 o proti 18,33. V umístěních dvě druhá místa proti jednomu.


Jak to vypadalo s dalšími umístěními v celé krátké sezóně?


Absolutním vítězem se stal Dominik o deset bodů před druhou Eliškou. Třetí byl již zmiňovaný Béďa a těsně vedle něho Radek. Další v pořadí naleznete ve výsledkové tabulce všech závodů právě skončené sezóny v příloze.


Všem, kdo jste v té letošní covidové sezóně, účastnili našeho seriálu, chci poděkovat za skvělou atmosféru, která přinášela vítězství i prohry, radosti i zklamání, štěstí i smůlu, vděk i křivdy, ale hlavně skvělou závodní atmosféru jediné amatérské soutěže jednotlivců, napříč motokárovými arénami, s různými systémy závodů na různých  typech motokár, uvnitř i venku. 

Tu další sezónu začneme po prázdninové přestávce opět v září. Budeme pro vás domlouvat všechny již ježděné arény od Hořovic, Vysočan, Chebu, Teplic až po Plzeň. Jednou tam a podruhé zpátky.Sledujte vaší mailovou schránku a náš FCB, kde vás včas budeme informovat o kalendáři další sezóny.


Jako organizátoři GoKartOpen Vám přejeme příjemně prožité léto se spoustou zážitků a v září se s Vámi všemi těšíme opět na viděnou.


Luděk Jirka a Lukáš