Zdravím všechny příznivce hledání apexů!
Předposlední závod sezóny máme za sebou, tak se pojďme podívat na
reportáž ze závodu.
O původní termín závodu v Pražské KartPlanet aréně jsme bohužel přišli
kvůli pandemii zapříčiněné vývarem z luskouna, ale někteří z nás to tak
nechtěli nechat, takže se pokusili vyjednat termín nový. Podařilo se, a
snad i z důvodu dobré nabídky ze strany KartPlanet se na nově vypsaný
termín přihlásil rekordní počet jezdců. Nakonec se nás sešlo 27.
Nechybělo moc a mohlo nás jet dokonce 30.
Jezdci nenechali nic náhodě a jezdili trénovat vir nevir, hlava nehlava,
déšť nedéšť, prostě jsme se všichni připravovali na všechny možné
situace. A bylo proč. Počasí celý týden hrozilo, že závod se pojede na
vodě.
Z důvodu nedostatku času pro systém „spravedlivých sprintů“ byl zvolen
systém „Cheb“. Tento systém předpokládá každý jezdec nejede se všemi
kárami. Součet startovních pozic všech motokár se kterými pojede, se ale
bude rovnat součtu pozic u ostatních jezdců. Tento systém předpokládá,
že mezi kárami nebudou velké rozdíly. To se v KartPlanet vcelku
podařilo. Snad jedinými dvěma výjimkami byly káry 2 a 3. Kára č. 3 byla
bohužel slabší a na průměrné káry ztrácela téměř sekundu na kolo. Naopak
kára č.2 byla jak z jiné série. Doslova letěla, skvěle držela v
zatáčkách a jezdci s ní zajížděli časy naopak až o sekundu rychlejší než
se zbytkem kár. Naopak větší vyrovnanost přineslo dovažování. Aby se
někteří alespoň přiblížili limitu 85kg, museli doslova vycpat motokáru
závažím. Při vážení to tak určitě nevypadalo jako v ústavu pro lidi s
poruchou příjmu potravy. Jezdci byli naopak rádi, když přesně dosáhli
limitu a nemuseli se tak starat o závaží. Někteří byli dokonce nadšení,
že dosáhli limitu 95 kg, čímž se kvalifikovali do kategorie XXL.
Skupiny byly opět opravdu kvalitně obsazené. Zejména skupina A byla
těžší o to, že Pavel Matějíček byl do závodu nasazen jako nováček bez
bodového indexu, ale mezi nováčky vůbec nepatří. Ba naopak, je to velmi
zkušený závodník z „konkurenční“ motokárové série. V této skupině to
zprvu vypadalo na dominanci Patrika Melichara, jenže ostatní jezdci se
nenechali zahanbit, takže i oni dokázali, že Patrik se dá při dobré
konstelaci hvězd porazit. Jarda si v jedné jízdě nejprve vyzkoušel, jaké
je to držet Patrika několik kol za zády, aby si hned v další jízdě
vyzkoušel, jaké to je, když člověk zapomene, že ho má za zády. To si tak
na chvíli na rovince přemýšlíte o tom, co si dáte k večeři, najednou
vidíte cizí káru vedle té vaší a víte, že máte problém. Skupinu nakonec
vyhrál „nováček“ Pavel Matějíček, který dokázal zajet solidní výsledek i
s károu č.3. Druhý ve skupina skončil Jarda Hajdúk, který tak nečekaně o
jeden bodík předběhl i Patrika. Za nimi se tvrdě bojovalo o lepší pozici
ve finále B. Dominik bohužel doplatil na několik horších výjezdů z
Jokera, kdy musel dát přednost jezdcům jedoucím klasické kolo. Radek
naopak bohužel opět doplatil na kontakty se svými soupeři. Jestli se
nepletu, probíhaly po rozjížďkách opět i nějaké hádky mezi jezdci a snad
byly vzneseny i a následně uznány i nějaké protesty. A Luděk bohužel v
jedné rozjížďce doplatil i na to, že Jarda věděl, že jestli chce
pomýšlet na finále A, musí se před něj s rychlou károu č. 9 dostat.
Bohužel to oba odnesli kolizí a ztracenými pozicemi. Promiň Luďku, já
tam ty brzdy prostě nečekal, už jsem šlapal na plyn a nestihl reagovat.
Ve skupině B začal Martin Hála podobně jako Patrik, ale i v téhle
skupině se nakonec situace zdramatizovala a po prvních dvou výhrách už
Martin nebyl vícekrát první. Tahle skupina byla hlavně o překvapeních.
Tím pozitivním byly výsledky nováčka Mariána Svitka, který jezdil
opravdu parádně a porazil ve skupině většinu jezdců, kteří odjeli celý
šampionát. Pozitivně můžeme brát také jízdu Milana Blažka, který se
prvně kvalifikoval do finále A. Naopak Lukáš Pech nečekaně neměl svůj
den. S rychlou dvojkou sice vyhrál, ale v dalších jízdách zajížděl spíše
průměrné výkony. A největším překvapením byl bohužel Honza Šnaidauf. Ten
doplatil bohužel několikrát na špatně zvolenou strategii použití joker
lapu, takže kroužil za pomalejšími jezdci bez naděje na předjetí. Taktéž
doplatil na některé kontakty s ostatními jezdci ve skupině. Nakonec z
toho byl postup pouze do nejpomalejšího finále. Není každý den holt
posvícení, ale všichni víme, že Honzovo silnou tratí jsou zejména
Hořovice, které nás čekají už za 2 týdny.
Skupina C se víceméně rozdělila na dvě podskupiny. V té první si jeli
svůj závod Béďa Málek, Lukáš Rampa a Luboš Kovařík. Až na výjimky se
kluci dělili o pozice na stupních vítězů a většinou jen někdo s rychlou
károu č.2 je dokázal o tuhle dominanci připravit. A přesně v tomto
pořadí se všichni tři kvalifikovali do finále A. Jirka Slopovský při
příjezdu hlásil, že trať skoro nezná, trénink podcenil a trať skoro
nezná. No tak jako tak nakonec skončil hned za vedoucí trojicí a v
poklidu se kvalifikoval do finále B. To jsem zvědav, jak to bude
vypadat, až nepodcení trénink a naučí se trať… V této skupině se
bojovalo i na chvostu. Michael Heusler jako veterán, Vít Černý jako
občasný účastník a David Vidlička jako naprostý nováček bojovali o
každou pozici. David na Michaela nakonec jen těsně nestačil a Vít
skončil ještě za oběma kluky.
Kdo by čekal, že ve finále C se potkají borci jako Šnaidauf nebo
Bechyně? Do toho ještě Adam Kníže, který sice nenápadnou, ale slušnou
jízdou vytvořil s oběma borci silnou trojku. Luděk nakonec potvrdil roli
favorita, ačkoliv před Adamem ho ochránilo jen lepší umístění ze
základní skupiny. Až za nimi skončil Honza Šnaidauf, který prostě neměl
svůj den. Chvíli to ale vypadalo, že finále C bude mít úplně jiného
vítěze. Druhou rozjížďku totiž dojel suverénně první Michael Heusler.
No, nechtěli jsme Michaela podceňovat, ale nějak nám to přišlo zvláštní.
Až zpětně se ukázalo, že Michael buď joker lap omylem neprojel ani
jednou, nebo ho dokonce projel vícekrát. Ať tak jako tak, musela přijít
penalizace, takže se Michael posunul až na předposlední pozici.
Finále B naprosto opanoval zklamaný Dominik. Nejprve s károu 6 zajel
slušné druhé místo, tím dostal káru č.2, se kterou si jel svůj vlastní
závod s časem a nedal nikomu šanci. Naopak Jirkovi Slopovskému štěstí
nepřálo. Nejprve startoval z druhého místa s károu č.3, se kterou se
propadl až na poslední místo a následně dostal káru č.6, která patřila
také mezi ty pomalejší. Toho naopak využil Lukáš Pech a Marián Svítek,
kteří se z původní 5., respektive 4. pozice dostali na 2. a 3. Lukáš tak
ještě zabojoval, aby mohl v Hořovicích zaútočit na celkové třetí místo v
šampionátu.
Zdálo by se, že skupina A má jasné dva favority – Martina a Patrika.
Jenže někdy prostě štěstí nepřeje, takže Martin si hned do prvního
finále vylosoval kartu č.3 a byl s ní bohužel mnohem pomalejší než
zbytek pole. Ani vítězství ve druhém finále nezměnilo nic na tom, že
tenhle závod z toho podium nebylo. Podobné postihlo Patrika. V prvním
finále skvěle takticky vyčkal na volnou trať a desetinku po desetince si
dělal náskok, aby až v závěru závodu projel joker lap a dojel na 2.
pozici. Jenže v druhé jízdě mu šance na podium překazila kára č.6 a před
ním jedoucí Jarda Hajdúk. Ten ho za sebou vozil většinu závodu, ale
ačkoliv se oba borci postupně přibližovali k před nimi jedoucí skupince
Rampa, Švec, Málek, dojet je už nestihli. Patrikovi nakonec patří „až“
5. místo, Martin Hála skončil 6., Jarda Hajdúk 7., Milan Blažek dobrým
výkonem v prvním finále vylepšil umístění až na 8. místo a 9. skončil
Luboš Kovařík. A co bedna? O tu bohužel jen velice těsně přišel Karel
Švec kvůli horšímu umístění v jednotlivých rozjížďkách. Na třetím místě
tak skončil Pavel Matějíček, který tak dokázal ještě vylepšit původní
startovní pozici. Jelikož měli oba borce na prvních dvou místech stejný
součet umístění ve finálových jízdách, tak o zlatu opět rozhodovalo
nejlepší umístění v obou jízdách. A jelikož Lukáš Rampa první finálovou
jízdu vyhrál doslova o parník, bylo jasné, že zlato bere on a druhé
místo zbyde na Béďu Málka. Nevím, zda to není Lukášova první zlatá
placka, každopádně jestli je to tak, patří mu několikanásobná gratulace!
V celkovém pořadí si Patrik dopředu zajistil vítězství v celém
šampionátu. Naopak o druhé a třetí místo v tabulce se může ještě
bojovat. Jarda Hajdúk ztrácí na druhého Dominika jen 13 bodů a naopak na
Jardu dotírá Lukáš Pech s Martinem Hálou, kteří ztrácejí 16 bodů. Prvním
místem se do boje přidal i Lukáš Rampa, který na Jardu ztrácí už jen 19
bodů. Na dalších pozicích si prohodili místa Radek Líbal s Béďou Málkem
a Karel Švec s Michalem Drdou. Honza Šnaidauf ztratil svým slabším
výkonem hned 2 pozice, když se před něj dostali Milan Blažek s Lubošem
Kovaříkem. Oba borci navíc útočí na Luďka, na kterého ztrácí jen 1 bod.
Je tedy patrné, že poslední závod v Hořovicích nabídne ještě mnoho
soubojů, které můžou rozhodnout i o podiu v celkovém pořadí šampionátu.
Nezapomeňte, že poslední závod sezony proběhne již 20.6.2020 a start
bude až ve 13:00, abychom po závodě mohli ještě zůstat, vyhlásit
výsledky celé sezony a následně začne „neoficiální“ část sezony. O tom
bude více informovat Luděk.
Tak apexům zdar a v Hořovicích na shledanou!
Jarda